CINIS spol s r.o.

Lázeňská 212, 431 41 Údlice, okres Chomutov, web: www.cinis.ustecko.com, e-mail: cinis@ustecko.com

CINIS spol s r.o.
Novinky
S účinností od 5.1.2023 došlo ke změně vlastnické struktury Cinis spol. s r.o., Údlice. Více viz "Profil firmy"

 

 


Kontakt

CINIS spol.s r.o.
 

Jednatelé:
Ing. Miloslav Herger
(mobil.tel.: 775 760 908, e-mail: mherger@cinis.cz)

Jan Korejtko
(e-mail: jkorejtko@bauset.cz)

Petr Jansa
(e-mail: pjansa@bauset.cz)

Servisní technik:
Zbyněk Adámek
(mobil.tel.: 605 452 152, e-mail: zadamek@cinis.cz)

Lázeňská 212, 431 41 Údlice
web:    www.cinis.cz
e-mail: cinis@cinis.cz


společnost je zapsána u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 577

IČ: 18383165
DIČ: CZ18383165

Čištění městských odpadních vod v kategorii do 500 EO. 

Na základě úspěchů v dočišťování splaškových vod ve Vysoké Peci, které uvádíme na stránce „Curriculum vitae“ naší firmy, nás v roce 1993 - 94 navštívila řada potenciálních zájemců o úspornou, ekologicky šetrnou a přitom účinnou technologii čištění odpadních splaškových vod. Byli to především starostové obcí a také zájemci z řad provozovatelů rekreačních zařízení, projektantů, úředníků z oblasti ŽP, i stavebních firem. Protože konstrukce našeho filtru ve Vysoké Peci byla v té době dosti atypická (filtr byl nepřikrytý, bez rozváděcích vrstev a zákrytu proti zamrznutí), její opakování nebylo průchodné. Nechali jsme zpracovat „katalogový list“ který tyto zdánlivé nedostatky odstraňoval.

 Konstrukce filtru: (schematický řez a půdorys).

Vzhledem k převýšení septiku proti filtru natékala splašková voda na filtr pod mírným tlakem.

Konstrukce filtru dle katalogového listu:

Současně zpracovatel katalogového listu stanovil požadavky na kvalitu odpadní vody přiváděné na filtr. Tyto podmínky byly poměrně tvrdé: BSK5 - max. 80 mg /l, CHSK - max. 200 mg/l, NL – max. 30 mg/l.

Filtry tohoto typu byly postaveny za septiky u rekreačních objektů, dětských táborů apod. Většinou šlo o objekty se sezónním provozem. Stavěly je podniky, kterým byla udělena licence např. Agrostav Pardubice, a.s., Staviservis spol. s r.o. Jindřichův Hradec, Meliora Radonice spol s r.o., Projekt plus spol. s r.o. Klatovy.

Tyto firmy stavěly i větší ČOV pro více ekvivalentních obyvatel (EO) obce, např. obec Svinčany pro 330 EO v okrese Pardubice. V této obci již byla větší část obce povrchově odvodněna jednotnou kanalizací. Jednotlivé kanalizační stoky byly různého provedení a stáří. Některé usedlosti měly žumpy a jiné septiky. Projektant zachoval jednotnou kanalizaci, řešil propojení stávajících stok a opravu některých úseků s následnou rekolaudací celého systému dle požadavkůpříslušných orgánů státní správy. Vyprojektoval septik SM -10, výstavbu dvou krytých filtrů (každého o ploše 90 m2) a související dešťové oddělovače.

Po dohodě s obcí Svinčany a po návštěvě fungující ČOV Vysoká Pec, orgánů ŽP v Pardubicích, okresním hygienikem bylo rozhodnuto odzkoušet tento typ ČOV s tím, že když se neosvědčí, její přestavba na mechanicko- biologickou ČOV by již nebyla nákladná (citace ze souhrnné zprávy z prosince 1995).

Příčný řez filtračním tělesem:


ČOV byla uvedena do provozu v roce 1997. Po celou dobu splňuje požadované limity více než úspěšně. Za pozornost zde jistě stojí i její účinnost ve velmi obtížných podmínkách hned v počátcích jejího provozu ještě před již zmíněnou rekolaudací kanalizace, kdy kanalizačním systémem protékalo značné množství odpadní vod s relativně malým znečištěním. Vzorky odpadní vody jsou odebírány zpravidla na výstupu z ČOV. V následující tabulce jsou výsledky rozborů vzorků odpadní splaškové vody (nátok a odtok) z listopadu 2013.

Průměrné hodnoty vybraných parametrů jsou uvedeny v následující tabulce:

ČOV oslaví v roce 2016 dvacet let úspěšného provozu. Náklady na její výstavbu nebyly příliš vysoké (což se z dnešního pohledu záplavy všelijakých dotačních titulů nejeví až tak důležitě), obec se tak nezadlužila velkým úvěrem. Náklady na provoz v porovnání s mechanicko - biologickou ČOV jsou o mnoho nižší.
V případě nutnosti výstavby mechanicko - biologické ČOV by bylo nutno postavit novou tlakovou kanalizaci od všech objektů a objekt ČOV spříslušenstvím. Náklady by činily nejméně 50 000 Kč na EO. Tato nová ČOV by stěží dosáhla parametrů na které čistí současná ČOV Cinis.

Na závěr k ČOV si položme otázku - bylo rozhodování vedení obce, úředníků ŽP ONV Pardubice a okresního hygienika (který do roku 2000 do této problematiky mohl zasahovat) na svou dobu „státnické"?

Meliora spol. s r.o. Radonice, která postavila ČOV Vysoká Pec, v letech 1993 - 1996 postavila dva dočišťovací filtry u ČEZ, a.s. DPS na transformovně Hradec u Kadaně. Jeden za štěrbinovou nádrží a druhý za septikem. Byly vyprojektovány a postaveny podle katalogového listu.
V roce 2001 došlo postupně k jejich kolmataci a tím i jejich částečné nefunkčnosti. Odstranění kolmatace povrchu filtru chemickou cestou bylo přechodné (účinek cca 3 měsíce). Příčinou kolmatace byl tuk, který byl při absenci lapolu přiváděný na filtr. Při provozu obou filtrů se ukázala jako limitující skutečnost, že filtr byl konstruován jako zakrytý s nemožností přístupu k povrchu tělesa filtru, což znemožňovalo jakýkoliv větší servisní zásah.
V roce 2002 bylo rozhodnuto o rekonstrukci obou filtrů, při zachování technologie čištění a trvání na požadavku eliminace zápachu, což vylučovalo tzv. otevřenou variantu. S přihlédnutím k výše uvedeným zkušenostem a požadavkům, byla provedena zásadní rekonstrukce obou filtrů, kdy původní stavební jáma zůstala beze změny, po obvodu byly přistavěny betonové stěny se zákrytem PZ deskami se dvěma revizními vstupy pro obsluhu. Na zákrytu filtru bylo možno provést parkové úpravy, na terénu jsou viditelné pouze dobře přístupné revizní otvory pro vstup na povrch filtru. Mezi povrchem filtru a stropem zákrytu je volný prostor pro pohyb obsluhy filtru. Splašková voda je dopravována čerpadlem v čerpací šachtě do rozstřikovacího ramene umístěného nad povrchem filtru a je tak rovnoměrně skrápěn jeho celý povrch. Výsledky vypouštěné odpadní vody stabilně vyhovují limitům a podmínkám vodoprávního rozhodnutí. Viz tabulka. Obsluha filtru spočívá v pravidelné kontrole povrchu filtru, funkčnosti čerpadla, rozstřikování a dle potřeby (zpravidla 1x za rok) vyčištění septiku, popř. štěrbinové nádrže.

Řez původním filtrem a srovnání se stavem po jeho rekonstrukci, na obrázku vpravo současný stav :


Průměrné hodnoty vybraných parametrů jsou uvedeny v následující tabulce (výsledky rozborů z května 2012):

Upozorňujeme na špičkové čištění čpavku a fosforu.
Někteří projektanti, ve spolupráci s úředníky tehdejšího okresního úřadu Karlovy Vary, inspirováni ČOV Vysoká Pec navrhovali filtry Cinis bez vrstev, požadovaných katalogovým listem.

Byl vypuštěn zásyp tvořící nezámrznou výšku, rozváděcí vrstvy a kalová vrstva. Filtr byl zakryt hranoly nebo povaly s dilatačními spárami pro přístup vzduchu.Jako příklad je možno uvést projekt Ing. Kasíkové a odvážné úřednice z Karlových Varů, která souhlasila s jejím návrhem filtru z roku 1997 u rodinného domku v Sopečné (viz řez filtru).

Řez filtrem :

Severočeský projektant Ing. Hora projektoval ČOV vJiřetíně pod Jedlovou pro 660 EO, která byla uvedena do provozu v roce 1996. Filtr Cinis byl vyprojektován v klasickém složení. Vlastní ČOV byla umístněna v rovinaté části obce u recipientu. Obec leží v krásné přírodě pod horou Jedlová. Obecní kanalizace tím má značné převýšení. Tato kanalizace byla z části neoddílná. Před septikem byl postaven oddělovač s havarijním obtokem. ČOV pracovala dobře, emisní limity byly dodržovány. Idyla trvala téměř rok do prvního přívalového deště. Tento déšť vypláchl obsah septiku na filtr a došlo k jeho kolmataci. Obec k systému ztratila důvěru a časem vyměnila typ ČOV.
Stejný projektant projektoval ČOV Strojetice (obec Kryry) pro 286 EO. V roce 1997 byla tato ČOV ve Strojeticích (obec Kryry) pro 286 EO postavena. Pro absenci recipientu byla vyčištěná voda z ČOV vypouštěna do vsaku. Proto byly postaveny dva filtry zapojený sériově ( 200 m2 a 60 m2). Požadavek na kvalitu výstupní vody byl 10 mg BSK5/l a 20mg CHSK/l.

Průměrné hodnoty vybraných parametrů jsou uvedeny v následující tabulce: (výsledky  na výstupu z druhého filtru ČOV z roku 2001)

Jedná se o první nezakrytý filtr v nadmořské výšce 350 m. ČOV je mimo intravilán obce v polích. Výhodou je fakt, že nebylo potřeba provádět protipachová opatření.

ČOV Strojetice – pohled na první filtr duben 1999:



Na snímku je filtr č.1 v popředí mezi dvěma větracími komínky je obsyp rozváděcího potrubí s kačírkem. Tím, že je filtr mezi zemědělskými pozemky, dochází k zarůstání povrchu filtru ruderálními plevely. Proto musí být chemicky ošetřován, aby nebylo třeba jejich vytrhávání.

ČOV Strojetice – pohled na první filtr rok 2005 únor (bezproblémový provoz i v mrazech - 150 C):



 Na tomto snímku je patrné, že sníh zůstává pouze na vrstvě rozváděcího kačírku. Celé těleso filtru nepromrzá. Energie vody ze septiku stačila i v dlouhotrvajících mrazech k tomu, aby filtr nezamrzal. Dojde maximálně k vytvoření ostrůvků ledu, případně se sněhovými čepicemi.
Někteří projektanti jsou nuceni v důsledku realizace nutných protipachových opatření filtr zastřešit (zde hodně záleží na umístění ČOV vzhledem k obytným domům a převládajícím větrům).

Na snímku je ČOV Počerady, projektována pro 110 EO z roku 1996, která byla dodatečně zastřešena. V popředí je štěrbinová nádrž:

Na následujícím obrázku je ČOV pro 40EO, v objektu obalovny Černovice. Je v provozu od roku 1998. K výměně filtrační náplně Cinis došlo v roce 2012. Samonosná stříška se skládá ze dvou odnímatelných částí. Recipientem pro vyčištěnou vodu je přivaděč vody z Ohře.

ČOV v objektu obalovny Černovice:


Agrostav Pardubice, a.s. postavil podle projektu téže kanceláře jako byly Svinčany, 4 ČOV pro obce obdobné velikosti. Skládaly se ze septiku a z nezakrytého filtru. Na septik bylo třeba splaškovou vodu načerpávat.
V letech 2009 – 2013 byly uvedeny do provozu ČOV v obcích Barchov – 225 EO, Uhersko – 304 EO,Podůlšany – 220 EO a Plch - 96 EO.


ČOV Barchov - splašková voda přitéká do akumulační jímky z již dříve postavené kanalizace. V druhé části obce je splašková voda odváděna tlakovou kanalizací, rovněž do této jímky. Odpadní voda z akumulační jímky je načerpávána do septiku a odtud gravitačně natéká na jeden ze dvou filtrů. Vyčištěná voda odtéká do biologického rybníčku. Nevýhodou tlakové kanalizace a přečerpávání vody do septiku je okolnost, že rozmělněné nerozpuštěné látky hůře sedimentují v septiku. Důsledkem je jejich zvětšený nátok na povrch filtru. Dochází k zrychlené kolmataci celého povrchu filtru. Výhodou je naopak to, že se do procesu čištění zapojí celý povrch filtru. Proto je třeba přizpůsobit sklon povrchu filtru, který se používá jinak při gravitačním nátoku na septik.

Obrázek vlevo: Pohled na ČOV Barchov - vlevo v popředí kazeta po ošetření , vpravo v popředí kazeta v provozu, v pozadí je vidět biologický rybníček. Obrázek vpravo: Pohled na ČOV Barchov – pohled na ošetřenou kazetu připravenou k použití.



Průměrné hodnoty vybraných parametrů ČOV Barchov jsou uvedeny v následující tabulce:

Voda z nátoku je ředěna balastní vodou z části jednotné kanalizace. Ve zkušebním provozu se muselo dořešit množství odpadní vody natékající na ČOV při velkých deštích. Velké čerpadlo v přečerpávací jímce nadměrně vířilo kal v septiku, který byl dopravován na povrch filtru. Situace se zlepšila druhým čerpadlem v čerpací jímce, které čerpá pomaleji a méně čeří kal v septiku. Teprve při nadměrném přítoku velké čerpadlo přečerpá nadbytečnou vodu do havarijního obtoku.
Ve zkušebním provozu byl přizpůsoben provozní řád jiné kvalitě městské odpadní vody než je standardní kvalita této vody gravitačně natékající do septiku. Čerpadla mají drtiče, které změní strukturu obsahu v superjemný kal, který obtížně v septiku sedimentuje. Tento kal se dostává na filtr a částečně se pak zvyšuje frekvence čištění kazet filtru Cinis od kalů. Bývalý starosta aktivně spolupracoval s Agrostavem Pardubice, a.s. na odstranění těchto anomálií s úspěšnými výsledky.
Provoz ČOV nemůže být proto úplně bezobslužný, ale proti vyspělé mechanicko - biologické čistírně je významně levnější. Elektrickou energii naše ČOV potom spotřebovává pouze na přečerpávání.
ČOV v Barchově výborně zapadla do krajiny. Součástí ČOV je biologický rybníček osázený vodomilnými rostlinami. Z rybníčku poté odtéká vyčištěná voda do říčky Podolky. Rybníček si oblíbily například žáby, které se zde úspěšně množí a migrují do okolní krajiny. ČOV je ohraničena pouze živým plotem, což také přispívá k její integraci do okolí. Polní cesta kolem ČOV je využívána rekreačními cyklisty, kteří často odpočívají v jejím areálu aniž by o existenci ČOV cokoliv tušili.

ČOV Uhersko je v provozu od roku 2011. V části obce byla jednotná kanalizace, která kvalitu vody na nátoku na ČOV ovlivňuje podstatně méně než v Barchově. Přečerpávání odpadních vod bylo nutné z důvodu postavení ČOV nad úroveň stoleté vody.

Na obrázcích ČOV Uhersko - celkový pohled na dvě kazety filtru ČOV Cinis včetně rozdělovací šachty:

Provoz ČOV sleduje a průběžně vyhodnocuje firma Vodní zdroje- Ekomonitor spol. s r.o. na základě smluvního vztahu s obcí.

V následující tabulce jsou hodnoty za rok 2013:

V posledním řádku jsou uvedeny teoretické hodnoty projektované mechanicko - biologické ČOV.

Pro obec Uhersko spolu s obcí Trusnov, včetně místní části Opočno, byla zpracována stavební dokumentace pro společnou výstavbu ČOV na 600EO. Obec Uhersko upustila z ekonomických důvodů od výstavby společné ČOV s obcí Trusnov. Rozhodla se pro systém čištění v kombinaci septik s dočištěním na zemním filtru - podobně jako obec Barchov. Tímto rozhodnutím se významně snížily investiční a provozní náklady.

Bylo by jistě zajímavé porovnat skutečné investiční a provozní náklady stávající ČOV v Uhersku, s investičními a plánovanými provozními náklady vyprojektované, ale nerealizované ČOV (mechanicko –biologického typu).

 

CZplus – pečeť dlouhodobé spolupráce a kvality
Cookies